Carnegie knihu napsal v roce 1936 a její teze se vejdou do 1000 slov, přesto je to, dá se říct, univerzální příručka správné komunikace, uznávaná a platná dodnes.
Většinu textu, jak to u tohoto typu knih bývá, tvoří praktické příklady. Mnoho z nich již zastaralo a není problém je přeskočit, čím víc ale přečtete, tím jasnější získáte instrukce, jak jeho teze co nejlépe aplikovat v praktickém životě, ať již osobním, nebo profesním.
Jednoduché, logické, i když často opomíjené zásady pro co nejplodnější komunikaci s ostatními, které Carnegie nastiňuje, jsou skutečně univerzální a nezestárly ani ve 21. století, pro jejich výraznější dopad na život je ale potřeba si je aktivně a pravidelně vštěpovat. Rozhodla jsem se proto je pro vás níže převyprávět.
Přečtěte si je, zamyslete se nad nimi, ideálně je prodiskutujte s někým dalším. A pokud se vám zdají obohacující,tak jako mně, zadejte si do kalendáře (nebo do Velké hry) upomínku, abyste si je znovu pročetli jednou za čtvrt roku nebo nejlépe každý měsíc.
„Jestliže existuje nějaké tajemství úspěchu, pak spočívá ve schopnosti postavit se na místo druhého a vidět všechno jak svýma, tak i jeho očima.“ — Henry Ford
„Mluvte s lidmi o nich samotných a budou vám naslouchat celé hodiny.“ – Benjamin Disraeli
Jak vás lidé budou mít raději
- Upřímně se o ostatní zajímejte. Ideálně v první řadě nezištně.
- Usmívejte se. Usměvaví lidé jsou efektivnější učitelé i obchodníci.
- Pamatujte, že vlastní jméno je pro druhého ten nejdůležitější zvuk na světe.
- Hodně naslouchejte, málo mluvte. Vyzývejte druhé, ať o sobě mluví.
- Mluvte o věcech, které víte, že toho druhého zajímají.
- Umožněte protějšku, aby se cítil důležitý, a dělejte to upřímně. Touha po vlastní důležitosti je v lidech silně zakořeněná, i když některé filozofické teorie upozorňují, že bychom s ní možná měli lépe pracovat (viz Odvaha nebýt oblíbený).
Jak ostatní nadchnete pro svůj způsob myšlení
- Vyhněte se hádkám – ty lze vyhrát jedině tak, že do nich nevstoupíte.
- Neříkejte nikomu otevřeně, že se mýlí (i když se mýlí) – myslete na důstojnost lidí a na jejich pomýlení upozorňujte jen diskrétně a diplomaticky.
- Pokud se sami mýlíte, přiznejte to rychle a empaticky.
- Vstupujte do diskuse přátelským a pozitivním způsobem. „Kapka medu přiláká více much než celý sud žluči“. Abraham Lincoln
- Osvojte si Sokratovskou metodu. Tato metoda se snaží předkládat myšlenky tak, aby na ně váš oponent musel odpovídat kladně. Záporná odpověď v lidské mysli představuje nepřekonatelný blok, ze kterého se téměř nikdy nedá ustoupit, aniž by člověk ztratil tvář (nebo si to alespoň nemyslel). Kladné odpovědi naopak fungují jako stavebnice a s každým „ano“ získáte fundament pro další pozitivní odpovědi.
- Nechte druhé mluvit, pokládejte doplňovací otázky a zjistěte jejich pohled na věc. Pak teprve můžete nabídnout řešení, který bude vyhovovat oběma. Tento přístup ocení i vaši přátelé.
- Předkládejte raději nápady než závěry. Nechte druhého, ať k závěru dojde sám.
- Respektujte úhly pohledu jiných lidí a mějte porozumění pro odlišné názory a touhy.
- Apelujte na potenciální ušlechtilé motivy člověka, dáte mu tak možnost ukázat svou lepší tvář.
- Dramatizujte své nápady. Pravda a fakta samotné neobstojí – a to Carnegie říkal už v roce 1936 – nápad, myšlenku či požadavek je někdy potřeba podat trochu showmensky.
- Apelujte na přirozenou vnitřní touhu člověka excelovat v tom, co dělá, a na přátelskou lidskou soutěživost.
Jak změníte chování lidí, aniž by jim to bylo nepříjemné
- Začněte pochvalou a upřímným uznáním. Začít chválou je jako když zubař začne svou práci dávkou umrtvení. Na vrtání sice stále dojde, ale bolet to bude méně.
- Upozorňujte lidi na jejich chyby nepřímo. Umožněte jim zachovat tvář, zachovat si důstojnost. Také pomáhá když mluvíte o vlastních nedostatcích před tím, než začnete s kritikou ostatních.
- Místo rozkazů pokládejte návodné otázky. Všichni lidé mají rádi podíl na rozhodování. Naopak neomalený rozkaz může vyvolat odpor, který přetrvá po dlouhou dobu.
- Chvalte každé malé zlepšení, upřímně. Také povzbuzujte. Snažte se, prezentovat chyby jako snadno odstranitelné. Jako by se jednalo jen o nerozvinutý potenciál, namísto neschopnosti.
- Dejte druhému reputaci, které bude chtít dostát. Někdy i symbolický titul může lidem dát pocit důležitosti, po kterém touží, a pomoci jim tak lépe pracovat.
- Pokuste se zařídit, aby váš protějšek udělal to, co navrhnete, rád.
6 pravidel pro dobrého leadera
- Buďte upřímný. Neslibujte něco, co nemůžete splnit. Soustřeďte se na dosažení výhod pro ostatní, ne na své vlastní.
- Mějte jasnou představu o tom, čeho chcete, aby druzí dosáhli.
- Buďte empatičtí. Snažte se pochopit motivy vašich podřízených.
- Přemýšlejte o benefitech, které by druhá osoba mohla potenciálně získat díky tomu, že udělá, co po ní chcete.
- Spojte tyto benefity s motivy vašeho protějšku.
- Když vznesete požadavek, formulujte ho tak, aby druhý pochopil, jakým způsobem z něho může profitovat.
7 pravidel pro domácí pohodu
- Nesekýrujte druhé. Prostě ne.
- Nesnažte se partnera změnit.
- Nekritizujte. Kritika namísto podpory láme srdce i manželství.
- Vyjadřujte upřímné uznání. Nejspíše se ho tak dočkáte také.
- Nezapomínejte na malé pozornosti, například květiny, snídani do postele, aj.
- Buďte galantní, i když vás za to doma neplatí.
- Vzdělejte se v sexu – bez sexuální kompatility je partnerský vztah dlouhodobě neúnosný.
Dorothy Dix: „Není to neuvěřitelné, ale pravdivé, že prakticky ti jediní lidé, co nám říkají podlé, urážlivé a zraňující věci, jsou lidé z naší vlastní domácnosti?“