Na Karlínském náměstí svítí slunce a hrají si děti. Smějí se a vřískají a jejich rodičové se spokojeně vyhřívají na lavičkách ve slunečních paprscích.
Konečně světlo! Na konci tunelu? Těžko, ale lepší něco než nic, no ne?
Před Dvěma kohouty se opaluje pár zákazníků, sem tam někdo projde kolem, ale moc lidí nevidím. Karlín připomíná maloměsto v čase nedělního oběda. Většina lidí patrně vzorně sedí doma a o venkovním sluníčku buďto vůbec neví, nebo na něj jen smutně kouká od počítače. Je to škoda. Naobědvat se a deset minut se projít po venku, povzbudit zažívání a osvěžit mysl… organismus by určitě jásal.
Chodíte ven, lidi? Na krátkou procházku do parku nebo kamkoliv, kde se dá udržovat social distancing? A nebo pracujete celý den doma a za to oblékání a česání vlasů vám to nestojí?
Kdybych byla já doma na homeofficu, tak patrně dělám všechno špatně – jsem celý den v pyžamu, jím u práce, nevytáhnu paty ven a od počítače se odpojím jen při cestě na wc nebo k ledničce. V mém bytě by mě nikdo nenutil se obléct, nikdo by mě nenapomínal, ať žiju zdravěji. #Žijusama. Teď je ale všechno jinak.
Už je to tak. Přestěhovala jsem se ze svého sólo bytečku ve Vršovicích do spolubydlení v Karlíně. V nezaměstnanosti se holt člověk musí umět uskromnit a snížit životní náklady.
Dělím se tady o koupelnu a obývák, ticho tu není nikdy, ale ani osamělo tu není, a tak se mi změna zatím líbí. Karlín je jako samostatné městečko s krásnou novorománskou bazilikou a neméně impozantním novým viaduktem. Je to hodně živá a mladistvá čtvrť, jasná čtvrť hipsterů.
Tohle tvrzení ale možná ještě přehodnotím, až si zvyknu na to spolubydlení a přestanou mě zaplavovat nostalgické vzpomínky na mládí a chudé hipsterství Erasmu. Ten ruch a bzukot, ta záplava nových tváří, to finanční bilancování jídla, kultury a benzínu. Ach! Sladké časy.
Ty doby jsou ale už docela daleko v minulosti a naštěstí i těch prostředků není tak tristně málo, takže člověk nemusí žít v bytě, kde mu jde pára od pusy (true story), a dokonce se může těšit i z takových zázraků, jako je horká vana a rychlovarná konvice s funkcí 70ºC (na zelený čaj). Takový luxus!
Takže podtrženo sečteno – střecha nad hlavou zajištěna a je na čase se do něčeho pořádného zase pustit.
Co by to tak ale mělo být?