Kdybyste na svém těle mohli změnit jednu jedinou věc, která by to byla?
A kdybyste mohli změnit úplně všechno?
Co myslíte, že by se stalo, kdyby si každý člověk mohl nastavit své fyzické atributy, jak by si přál? Barva a tvar očí, délka a hustota vlasů, výška a váha, tvar kostry, barva kůže. Řekněme, že bezpečnostní otázky by byly vyřešeny a fyzická transformace by byla přístupná jen pro dospělé. Co by se stalo?
Byl by svět najednou samá Margot Robbie a Henry Cavill, nebo by naopak vykvetl v nekonečné rozmanitosti? Stalo by se lidstvo plošně krásným, povyrostlo by, nebo se srazilo, ztmavlo či zesvětlalo?
Představuji si to obrovské nadšení, které by podobný vynález vyvolal. Možnost opravit nepodělky osudu a stát se krásnými, úspěšnými a skvělými lidmi. Konec studu, konec šikany a diskriminace na základě vzhledu, konec sebenenávisti, útlum závisti, šťastější a spokojenější lidstvo.
Nebo ne?
Krása je v našem světě hodnotou. Je zpeněžitelná, je to cenná komodita a pro spoustu lidí je i kariérou. Kvůli ošklivosti, respektive jakýmkoliv odchylkám od platného standardu krásy v dané společnosti zase hodně lidí psychicky i životně trpí.
Co by se stalo, kdyby krása přestala být výhodou a stala se snadno dostupnou možností, tedy standardem?
Chopila by se společnost příležitosti odstranit jeden ze zdrojů nerovnosti, nebo by si ihned vymyslela nový způsob, jak třídit lidi na horší a lepší?
Myslím si, že tato možnost by skutečně vedla k rovnějšímu světu, alespoň tedy na nějakou dobu. Také ale také tuším, že vystřízlivění by na sebe nenechalo dlouho čekat a spousta věcí by se vrátila do původních kolejí.
Celebrity by ve společnosti propagovaly měnící se trendy barvy očí, tvarů lícních kostí a všeho ostatního a někteří lidé by se jim rádi přizpůsobovali, zatímco jiní by se naopak snažili vymezit. Spoustě lidí by vzrostlo sebevědomí, takže by se třeba pustili do projektů, na které dříve neměli odvahu, ale jiná spousta lidí by zase zjistila, že být krásný ještě neznamená líbit se všem, ani líbit se právě tomu, po kom toužíme – že v tom přeci jen hraje velkou roli charakter – a možná by byli svou proměnou zklamaní.
Jaká emoce by asi převládala po uplynutí dvou tří let? Byl by to pocit štěstí, nebo desiluze?
Možnost odstranit jeden ze zdrojů nerovnosti ve světě by rozhodně byl úžasnou příležitost k přenastavení společenských hodnot.
A pokud se tak stane, pojďme se tentokrát opřít o nějaké rozumnější kvality, ano? O takové, které nejsou přidělovány náhodně genetickou loterií, případně vykoupené velkou spoustou peněz, ale získané vlastní snahou a úsilím. Takové, které mají reálný vliv na to, jestli se svět a život nás všech stává lepším, nebo horším.
Nevím, jak vy, ale já bych se místo České Miss raději dívala na Miss Dobrovolník, místo Česko hledá Superstar na Česko hledá Samaritána a mezi nejvíc sexy muži a ženami světa viděla namísto herců a fotbalistů vědce, učitele a filantropy. Protože dobro je přece nejvíc sexy!