Hodně lidí, co znám, nerado kupuje květiny. Pro ty šťastnější je to opruz, pro ty méně šťastné dokonce traumatizující zážitek. Ještě víc lidí ale květiny vůbec neoceňuje, vyvolávají v nich jen pocit vyhozených peněz. A já se tomu vůbec nedivím.
Není to jejich vina. Není to proto, že bychom my lidi přestali mít schopnost nechat se křehkou a pomíjející krásou květin oslovit. Ne, ani to není tím, že bychom nad přírodními dary ohrnovali nos, jakmile je nemůžeme sníst, vůbec ne. Já myslím, že je to tím, že spousta z nás hezkou kytici nikdy neviděla! Namísto toho jsme se potýkali jen s ohyzdnými a smrdutými obludami.
Ano, smrdutými, protože když máte kytici ve váze jen z povinnosti, tak jí neměníte vodu, a pak musíte vytrpět ten hnilobný puch, když ji vyhazujete. Fuj. Been there, done that. Many times. Lepší kytky vůbec nedostávat, že jo? A taky nekupovat, protože to stejně nikdo neocení, člověk se v květinářství vždycky cítí jako idiot a ještě to stojí peníze.
Přesně tohle jsem si myslela já, a to skoro třicet let. Teď si ale naopak říkám, že květiny jsou velice nedoceněný zdroj blaha a je velká škoda, že je tolika lidem odpírán.
A víte co? Můžou za to prodejci!
Kupovat květiny může být úžasně příjemná kratochvíle, která vyvolá blaženost jak u obdarovaného, tak darujícího. Ne, tady se musím opravit. Kupovat květiny MUSÍ vyvolat blaženost i u darujícího.
Správně by to mělo být úplně samo sebou – kupujete přece krásu, která jiné osobě provoní několik dní. Vyvolá v nich pocit radosti a štěstí, které navíc bude mít spojené právě s vámi. To je něco, za co stojí utrácet, když vám na někom záleží.
Jenže to by nesměli existovat ti příšerní prodejci kytek, kteří nám vnucují obludy a ještě nás úspěšně přesvědčují, že je naše chyba, když v nich nevidíme krásu!
Je na čase ten úpadek květinové reputace zastavit a navrátit rituálu darování a dostávání květin jeho blaženné kouzlo. A já vám teď poradím, jak na to.
Abyste vybrali krásnou kytici a měli z toho skvělý pocit, nepotřebujete ani talent ani estetické cítění. Pokud estetické cítění máte, je to výhra pro vás, ale není to nutná prerekvizita. Květinový umělec je totiž regulérní profese – říká se jí květinář – a ten má tu práci udělat za vás, pro vás; na základě informací, které mu sdělíte, empaticky, s úsměvem, a k vaší spokojenosti.
Problémem je, že v dnešní době už květináře najdete tak v jednom květinářství z deseti. Ve zbytku narazíte jen na obyčejné prodejce kytek, jejichž cílem je prodat vám draze něco, co levněji koupili and that’s all.
Prodejci kytek jsou prostě zlo a je to jejich vina, že máte s květinami všechny ty nepříjemné zkušenosti.
Jak můžete ty zkušenosti změnit?
Umění vyžaduje čas a kontemplaci. Nespěchejte.
Kupovat květiny stojí peníze. Kvůli jedné růži člověk ještě finančně nevykrvácí, ale taková pěkná kytice už nějaké peníze stojí. Někdy se i zdá, že příliš mnoho peněz.
Lidé si ale neuvědomují, že kupování kytic květů může být (a měl by být) stejný zážitek, jako třeba návštěva galerie nebo lekce kreslení. Platíte nejen za výsledný produkt, ale také za možnost sledovat umělecký proces a participovat na něm.
Prodejci květin se vás svým kyselým výrazem a povýšenou neochotou pokusí donutit rychle zaplatit za prefabrikovaný kus a vypadnout. Vaše pocity je zajímat nebudou.
Oproti tomu květinář vás z obchodu vyhánět nebude, bude vám průvodcem světem květin a vyvolá ve vás radost z tvůrčího procesu a z darování něčeho krásného jinému člověku. Takže:
Pokud se v květinářství necítíte příjemně, běžte se svými penězi jinam.
Nedávno jsem chtěla koupit kytici pro mamku k narozeninám. V prvním obchodě jsem ale narazila na prodejce kytek. Paní byla zamračená, na nic se neptala, nic mi nenavrhla a na moje otázky odpovídala jen stroze. Odešla jsem.
V druhém obchodě byla obsluha malinko lepší, ale květiny mi připadaly povadlé a zmírající – jakým dojmem by asi na obradovanou působily? – odešla jsem. Pak jsem si raději zajela objížďkou do osvědčeného květinářství a po příjemné čtvrthodince tvoření odcházela vesele s kyticí, na kterou mamka dlouho nezapomene. A já taky ne.
Předvázané kytice kupujte pouze od ověřených květinářů.
Předvázané kytice jsou hodně podobné kupovaným dortům – nevíte přesně, co v nich je. Stejně jako u dortů můžete koupit za draho výtvor plný levných náhražek. Je to standardní praxe.
Koupit něco takového je časově úsporné a vyžaduje to po vás téměř nulové mentální úsilí (hurá), ale buďte si jistí, že emocionální impakt, který takovou kyticí vyvoláte, bude tomu vynaloženému úsilí zcela úměrný. A ještě se připravíte o zážitek tvoření.
Pokud opravdu nemáte čas kytici zkomponovat na místě, další možnost je ji objednat předem po telefonu. Pokud si chcete ušetřit stres a zklamání, objednávejte jen u ověřeného květináře, ideálně u takového, který vám bude ochotný kytici po uvázání vyfotit a poslat (třeba přes whatsapp) fotku, takže zatímco si ji pojedete vyzvednou, můžete ještě navrhnout změny.
Není nic horšího, než v časovém presu vyzvednout kytku a zjistit, že se nám zdá ohyzdná, nebo prostě úplně úplně jiná, než jsme chtěli! Poslat předem fotku aktuálně uvázané kytice tohle vyřeší, pro květináře to není tolik práce navíc, naopak si tím zaručí zákaznickou spokojenost, a vás to zbaví stresu = win win.
I když ale spěcháte, zkuste si najít dvě tři minutky a informovat se, jaké květiny byly použity, která z nich je teď nejvíce v sezóně a které už třeba sezóna končí, apod. – však víte – maximální hodnota za vaše peníze.
Mluvte o obdarovaném a příležitosti + nastiňte svůj budget.
Pohlaví, věk, oblíbené květiny, příležitost… to by vás napadlo. Můžete ale klidně jít ještě dál. Jak se osoba obléká, jak to vypadá u ní doma, jakou má povahu, co chcete kyticí vyjádřit. Když o tom budete mluvit, květináři to dá inspirativní podněty a váš dárek navíc získá další emocionální úroveň – získá příběh: „Tyhle kvítky jsem tam přidala, protože mají barvu/tvar jako…“
Uveďte svou představu o cenovém rozmezí, abyste se vyhnuli nepříjemnému překvapení. Cenou ale nezačínejte, nejdříve mluvte o obdarovaném a příležitosti.
A nechte si v budgetu trochu rezervu.
Nestyďte se. Není proč.
Nestyďte se říct, co se vám nelíbí, nebo změnit názor. To, že květinář vyndal květinu z vázy a vzal ji do ruky, není jako ošmatat nebo nakousnout housku v krámu. Když ve vás květina vyvolá divný pocit, je povadlá nebo i když je třeba hodně drahá, ale kytici zas tak nevylepšuje, odeberte ji a chtějte jinou.
I květinář vám může ve své estetice nabídnout něco, co se vám nebude líbit, případně se vás pokusí odradit od vašeho výběru, který nepovažuje za ideální, ale na rozdíl od prodejce kytek to udělá respektuplně, v empatickém dialogu. Pokud ne – běžte pryč. I když se v půlce tvorby kytice ukáže, že nejednáte s květinářem, ale s prodejcem kytek, nemáte povinnost tu kytku koupit. Zdvořile vyjádřete, že si takto tu službu nepředstavujete a běžte pryč.
To je nakonec dobrá rada pro všechny služby podobného typu, i když to není vždycky snadné opravdu udělat.
A poslední rada na závěr, která je nejjednodušší, ale bude mít na váš život obrovský dopad:
NEKUPUJTE GERBERY.
Nikdy. Prostě ne. Gerbery jsou sice levné a trvanlivé, ale jsou hlavně ohyzdné, hromotlucké, prostě příšerné… a navíc všichni vědí, že jsou hlavně levné.
Takže si je, pěkně prosím, teď hned vygooglete, ať víte, jak vypadají, a pak je nikdy nikdy nikdy nikdy nikomu nekupujte, ani v kytici.
Leda snad nějakému vašemu nepříteli.