Opřete se do toho. Ženy, práce a vůle uspět – Sheryl Sandbergová

Sandbergová, sama COO Facebooku a dvojnásobná matka, nenapsala knihu, ve které se nadává na nerovnost podmínek mužů a žen v pracovním prostředí. Věří, že situaci žen ve společnosti je potřeba začít měnit u sebe samé.

V knize jsou popisovány některé chyby, kterých se rády v kariéře dopouštíme, a také rady, jak se s nimi vypořádat. Tak hned začneme:

Přisedněte ke stolu!

Povězte, dámy, při velkých meetinzích, kam si sedáte? Na exponovaná místa v blízkosti vlivných osobností, nebo někam do růžku ve stínu, či dokonce ani ne k hlavnímu stolu? Máte pocit, že k hlavnímu stolu nepatříte? Nevadí, sedněte si tam stejně, pětkrát, desetkrát. Otrkáte se a už vám to nepatřičné nepřijde.

Chvalte jiné a nechte se chválit.

Nadřízený chce slyšet o vašich úspěších, ale vy se nedokážete sama vychválit? Domluvte se s kolegyní, ideálně s vícero, že si budete vzájemně dělat marketing. Mluvit uznale o úspěších jiných je přeci záslužné i příjemné, a vrhá to dobré světlo i na vás.

Naučte se přijímat chválu na úrovni.

Dosáhly jste úspěchu, kolegové či nadřízení vás chválí, ale vy se cítíte nesvá? Ženy údajně častěji veřejně (i vnitřně) připisují své úspěchy vnějším vlivům – štěstí, pomoci kolegů, v lepším případě tvrdé práci, a upozaďují roli své inteligence či talentu. Mnohem lepší, než váš úspěch popírat, je srdečně poděkovat za pochvalu a jít dál pracovat.

Najděte si mentora a ukažte mu, že stojíte za jeho čas.

Už máte svého mentora? A hledáte ho? Čekání na mentora se u žen stalo ekvivalentem čekání na krásného prince. A všichni víme, jak to dopadá. Pozor, mentor není psycholog ani nejlepší kamarád, je to člověk, kdo vás bude osobně či kariérně posouvat. Žádejte ho o zpětnou vazbu a radu, ne o pochvalu.

Kariéra není žebřík, spíš prolézačka.

Stejně jako u mentora i u povýšení ženy často čekají, že přijde samo, pokud budou kvalitně pracovat. Tak to ale většinou není, téměř každé povýšení si člověk musí sám utrhnout. Kariérní posun také nemusí nutně znamenat povýšení o příčku na tom pomyslném žebříku, na kterém akorát koukáte do zadku člověka nad vámi. Někdy může kariérní posun znamenat i zajímavou junior pozici s vysokým potenciálem růstu.

Nehledejte perfect match. Staňte se jím.

Dozvěděly jste se o možnosti povýšení, ale nesplňujete všechny požadavky? A víte, že si muži standardně říkají o povýšení i když splňují jen 60 % nároků? Pokud vám do vysněné pozice něco chybí, prostě se rozhodněte, že se to během práce doučíte a běžte do toho. Hned.

Buďte vytrvale příjemná.

Přejete si vyjednat lepší podmínky, ale víte, že vyjednávání je u žen vnímáno negativně? Sandbergová radí několik strategií, jak tuto genderovou past překonat:

• před vyjednávání krátce mluvte o něčem společném a pozitivním
• používejte zájmeno my místo já – měli jsme dobrý rok (firma)
• uveďte vnější důvod vašich požadavků: k této pozici náleží tato míra zodpovědnosti a toto ohodnocení (nikoliv u mužů, ale v konkrétní oblasti podnikání)
• usmívejte se, vyjadřujte uznání a starost, odkazujte na společný zájem a zdůrazňujte vyšší cíle

Plánujete rodinu? Je čas šlápnout na plyn a pořádně se do toho pustit!

Mnoho žen činí kariérní rozhodnutí s představou budoucí mateřské blikající v hlavě a začnou šlapat na brzdu a dělat kariérní kompromisy, ještě než jim nějaké těhotenství vůbec hrozí. Pak pracují na nezajímavých junior pozicích a překvapivě je vůbec neláká se k nim po mateřské vrátit. Sandbergová radí:

Pracujte s vášní do poslední chvíle, a pak teprve, když budete chtít, odejděte na mateřskou.

Co byste dělaly, kdybyste neměly strach?

Možná ani nevíte, že byste chtěly dělat kariéru. Možná je vám 28, 29, 32, 34 a přemýšlíte nejvíce o tom, že byste chtěly být těhotné a starat se o děti, a na kariéru nebudete mít (už nikdy) čas. Možná jste nikdy nepřemýšlely o tom, že byste mohly mít obojí, fungující rodinu i kariéru. A možná že vás to v koutku duše i napadlo, ale dostaly jste z té myšlenky strach.

Je toho hodně, co se musí ve společnosti změnit, aby měly ženy a muži v kariéře skutečně rovné podmínky. Aby ženy mohly dělat kariéru a nebyly považovány za špatné matky, aby muži mohli být aktivními otci či otci v domácnosti a společnost si toho cenila. Změny probíhají, ale budou probíhat rychleji s každou ženou a mužem, kteří se na nich budou podílet.

---

Body, které jsem jmenovala výše, mne zaujaly, a vím, že si je budu v práci připomínat. Jde totiž o rady, jak se stát lepšími pracovníky, a to přece neškodí nikdy. Nejvíc ve mně ale rezonovala otázka, která se v knize objevila několikrát a nad kterou jsem se poprvé zamyslela výhradně z genderového hlediska: Co byste dělaly, kdybyste neměly strach?