Velká hra 2024, roční dítě a já
Velikonoce jsem nikdy neměla ráda. Nechat se jednou ročně vyšlehat tátou, nabarvit vajíčka pro koledníky, aby nás sousedi na vesnici nepomlouvali, vygruntovat a nazdobit chalupu (pro koho vlastně?) a samozřejmě stát v pozoru ve dveřích jako hodná holčička a předstírat, že mi to celé nepřipadá hrozně ponižující a trapné. V časech teenagerovské rebélie jsem se pak zamykala…
Jak je z názvu patrné, ukončila jsem půst po čtyřech a půl dnech. Cítila jsem se unavená a chtěla nabrat sílu na víkend, vyjít si do přírody a nadýchat se čerstvého vzduchu. Nakonec ale bylo venku chladno a ošklivo a já nikam nešla, a tak jsem byla bývala mohla s půstem ještě pokračovat. Trochu mě to mrzelo….
Když už jsme zmínily téma půstu, tak to trochu rozvedu. Držím půsty pravidelně, ale jen maximálně dvoudenní… a moc si je neužívám. Dřív jsem k této praktice přistupovala po nějakých jídelních orgiích, kdy mi bylo těžko od žaludku, nebo když jsem podlehla stresu a přecpala se sladkým, takže jsem potřebovala alespoň krátkou odvykačku od cukru. Teď,…
Být úplně zdravý a muset trávit většinu času v prostorách bytu je skvělou záminkou k tomu, aby se člověk pořádně rozmazloval všemi druhy rozkoší, které mu jsou k dispozici. A přesně to jsem dělala od prvního dne, kdy byl v práci plošně zaveden home-office. Měla jsem to štěstí, že mi bylo dovoleno pracovat z chalupy, takže jsem sbalila počítač a…
Slovo půst možná dlouho nepatřilo do základní slovní zásoby člověka, nyní se tam ale pro své zdravotní a duševní benefity začíná pomalu vracet. Ať již mluvíme o absenci jídla, zdržování se pití alkoholu, nebo třeba omezení času s počítačem, jde v jádru vždy o totéž – o přenastavení toho, co považujeme za normální. Pokud budeme pětkrát…
Kdysi dávno jsem četla Epos o Gilgamešovi, králi starodávného města Uruku. Je to tak strašně dávno, že si nepamatuji, o čem přesně jeho příběh vyprávěl, vím jen, že hrdina toužil po věčném životě a prošel božskými zkouškami, ve kterých vždycky selhal. Prohrál. Neuspěl. Na konci se ale smíří s lidským osudem a rozhodne se dosáhnout nesmrtelnosti…
Prokletý únor mě nakonec dostal a já se nastydla. Další důkaz, že sport škodí zdraví – nejít běhat, tak mi nic není. Když jsem v kanceláři potřetí zakašlala, bylo rozhodnuto, že můžu jít domů, abych kolegům neohrožovala imunitu ani morálku, protože nikdo nevěděl, jak daleko je nachlazení od příznaků korona viru. Nebránila jsem se. Jistota je…
Představte si život na planetě, kterou jednou za několik století zasáhne přírodní katastrofa obludných rozměrů. Když skončí, přeživší lidstvo začne znovu budovat svou existenci a připravovat se na další fifth seasons. “Winter, Spring, Summer, Fall; Death is the fifth and master of all.” Pokud se člověk zamyslí, najde v knize klimatickou agendu, která je asi více…
“Becoming pro mě neznamená dostat se na nějaké místo či dosáhnout určitého cíle. Vnímám ho jako obecné směřování kupředu, jako způsob rozvoje, cestu, na které neustále usilujeme o posouvání sebe sama k lepšímu já.“ Memoár první afro-americké první dámy Spojených států Amerických, matky dvou dcer, vystudované právničky, ambasadorky vzdělávání dívek a žen. Líbilo: Pozitivní poslání…
Stále říkám, že trochu masírovat by měl umět každý. Jako by měl každý umět řídit auto. A chodit na masáže? Určitě ANO! Není co řešit. Nejlépe si to dál i za cíl do Velké hry. Vešla jsem do salonu Elite ve Vodičkově. Pěkně to tam vonělo, ale prostředí bylo trochu stísněné a relaxační atmosféru rušilo…